Imobiliza ní syndrom.doc

Imobilizační syndrom
Důležitou součástí komplexní léčby akutní fáze každé choroby je klid na lůžku. Pokud klid na lůžku trvá příliš dlouho, může mít i své negativní důsledky, které mohou být nakonec závažnější než původní ění. Déletrvající upoutání na lůžko je zvláště rizikové pro staré a dlouhodobě é, již za 36 hod úplného klidu na lůžku se začínají projevovat změny v pohybovém a oběhovém systému, postupně se přidávají i ánové systémy ( dýchací, nervový, zažívací, kožní, močový). Zcela zřetelné patologické změny se vyvinou během 7 – 10 dnů→ Imobilizační syndrom je soubor poškození, které jsou způsobeny dlouhodobým pobytem a klidem na lůžku.
ární systém
Ortostatická hypotenze
Pokles kontrakční síly myokardu
Tromboflebitidy, tromboembolie
Ortostatická hypotenze – důležitý mechanizmus – vazomotorické reflexy udržujou stálou výši TK při změnách polohy í člověk okamžitě po vzpřímení nemá žádné potíže. Při imobilizaci dochází při vzpřímení k poklesu TK o více než 20mmHg a ý má pocit slabosti, závratě, mžitky, tachykardie, někdy krátkodobě bez vědomí). Proto pacienta musíme na změnu připravit, upozornit na důležitost, postupné změny polohy.
Pokles kontrakční síly myokardu – dochází k atrofii srdečního svalu a tím ke snížení jeho kontrakční síly
Tromboflebitidy, tromboembolie – ke vzniku trombózy přispívá dehydratace
Prevence: vysoká bandáž ( nejlépe